Na info o novince českých Madfinger Games jsem narazil prvně pár měsíců zpět. Grafika a nápad vypadaly skvěle a před pár dny jsme se konečně dostali ke hře. Toto jsou mé dojmy z prvního většího hraní a záznam části hry. Komentář ke hře je mimo video.
In-game video
O hře
Grey Zone Warfare (GZW) je taktická střílečka z pohledu první osoby zaměřená na realismus. Hru podpírá zásobovací mechanismus, o svého muže v akci se musíte starat (jídlo a pití) a výbavu má jen takovou, jakou si koupí nebo najde na bojišti. Smrt umí přijít rychle a vše, co jste měli s sebou, zůstává na bojišti. Na základně se objevíte vždy pouze z nožem.
Pokud máte dostatek peněz, které získáte plněním zadaných úkolů, nové věci si koupíte. Pokud ne, musíte zpět na bojiště a něco si najít. Mrtvol je na mapě dost a můžete jít i k té vaší. Případně vás mohou podpořit kamarádi. V team play je totiž GZW lepší, na výpravě jsme ve třech sdíleli jídlo i pití, pokud někomu chybělo.
Herní mapa je rozsáhlá (42km²). Hrát můžete za jednu ze tří frakcí, které prozkoumávají fiktivní lokalitu někde v Asii. Frakce nejde v průběhu hry měnit, museli byste kompletně vymazat svůj herní profil.
Na základně máte k dispozici tři dodavatele – vendors – kteří vám prodávají vybavení a zároveň zadávají úkoly. Těch si můžete vyžádat více, resp. od všech současně, což doporučím. Jakmile úkol splníte, musíte se vrátit na základnu a s vendorem se spojit. Následně dostanete odměnu.
Herní režimy jsou dva. Buď v jedné mapě s reálnými proti hráči, nebo na mapě, kde jsou soupeři NPC. Tam doporučím začít na osahání herních mechanismů.
Snaha o realismus je ve hře sympatická, mně vždy takové bavily od doby, co vyšla Operace Flashpoint nebo Project Reality. Madfinger Games jdou ještě dál. Postava ztrácí energii, unese určitý počet vybavení, musí se v případě zranění ošetřovat.
Nedostatky
Pro některé hráče bude otravná logistika. Velké přesuny zajišťuje hra sama, stačí si přivolat helikoptéru. Jen pozor, abyste nastoupili do té vaší. Ta má vždy zelenou ikonu na mapě. Jinak letíte do neznáma.
Přistávací zóny jsou vždy poměrně daleko od cílů mise. Jde sice jen o vyšší stovky metrů, ale pěší chůze není úplně rychlá a běžet nemůžete pořád.
Některé prvky mají poněkud otravné ovládání. Třeba mapu vyvoláte klávesou M. Zvětšíte ji delším podržením opět M. Když ji ale chce vypnout, musíte použít Esc. Proč?
Textové popisy položek v batohu jsou dost malé, zvlášť když otevřete jejich detailní popis. OK, mám 45 let, ale pořád na čtení nenosím brýle. Větší fonty by se hodily hlavně v tom detailu.
Grafika a HW nároky
Můj stroj je takový podivný hybrid. Starý AMD Ryzen 2600 je procesor, který autoři uvádí jako minium. K němu mám kartu 4060 od nVidia (8 GB RAM) a 64 GB RAM. V rozlišení 1920×1080 mám nastavení všeho na high s DLSS aktivním. FPS se stabilně pohybuje mezi 30-45, což mi stačí. Když vyměním DLSS za FSR, grafika se zhorší, FPS je mezi 40-50.
Vizuálně je hra fantastická, jak se snad vidět v videa výše. Při prvním načtení dojde občas k mírnému lagu, který se ale neopakuje, takže se není třeba děsit. V den vydání měla hra mnohem více problémů, což masa hráčů odměnila i kritickým hodnocením. K dnešnímu datu je ale výkon bez problémů a lze čekat, že se bude spíše zlepšovat.
Hodnocení
👉 Odebírejte náš RSS kanál. Jsme na X (Twitteru) i Facebooku.
